Standard RS-485 je navržen tak, aby umožňoval vytvoření dvouvodičového poloduplexního spojení až 32 zařízení.Má obdobný základ jako standard RS-232, od kterého se liší především jinou definicí napěťových úrovní, nepřítomností modemových signálů, možností vytváření sítí (sběrnice) sestávající až z 32 zařízení a možností komunikace na vzdálenost až 1 200 m. Výhodou rovněž je, že linku RS-485 je možné vytvořit z široce rozšířeného standardu RS-232 pomocí jednoduchých převodníků úrovně. Používá se především v průmyslovém prostředí.
RS-485 se vyznačuje dvouvodičovým propojením jednotek. Tyto vodiče se označují písmeny A a B, někdy se používá označení „−“ a „+“. V klidovém stavu by na vodiči A (−) mělo být menší napětí než na vodiči B (+). Maximální přenosová rychlost je nepřímo úměrná délce vedení. Přenosová rychlost u krátkých spojů (do 10 m) může být až 10 Mib/s. Při komunikaci na vyšší vzdálenosti musí být vedení na obou stranách zakončeno zakončovacími odpory, neboli terminátory. Smyslem „terminátorů“ je zabránit odrazům signálu od konců vedení, rovněž pomáhají zvýšit odolnost linky proti rušivým signálům. Terminátor by měl mít v ideálním případě hodnotu 110 Ω, výsledná impedance linky je pak 55 Ω (110 Ω || 110 Ω).